tłʼéeʼgo naaldeehii
Dahináanii Chess rat45.svg NaaldeehiiChess rat45.svg Bidoh DahólónígííChess rat45.svg Bikʼiiz NaakiígííChess rat45.svg Bííghą́ą́stsʼǫǫd DahólónígííChess rat45.svg Bíígháán DahólónígííChess rat45.svg Biyaatsʼiin DahólónígííChess rat45.svg Bidił Daazdoígíí dóó DaʼałtʼoʼígííChess rat45.svg Biishchʼid DahólónígííChess rat45.svg Naakaii Łizhiní Bikéyahdi Hadahóólįįdígíí Chess dat45.svg
Yáázhłání
Status iucn3.1-NVlin7.svg
Tanrek.jpg
Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Tenrec ecaudatus
wolyé
Mágí Bitseeʼ Noodǫ́zí Bikéyah
naaldeehii daʼalghałígíí
dóó daʼałchozhígíí
Map tenrec ecaudatus.jpg

Yáázhłání éí Mágí Bitseeʼ Noodǫ́zí Bikéyahdi tʼéiyá hólǫ́; ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Tenrec ecaudatus" deiłníigo dayózhí.

Yáázhłání biyázhí naakaigo éélkid

Yáázhłání éí tábąąhgi dahólǫ́, áádóó éí deesdoigi dóó tsintahgi naakai; tłʼoh naazkaadgi dahiná ałdóʼ, áádóó tłʼéeʼgo ndaaldeeh łeh. Díí naaldlooshii éí biyázhí tʼóó ahayóí — łahda éí biyáázh tádiin dahólǫ́.

Ánoolinígíí dóó bichʼiyąʼEdit

Díí naaldlooshii éí łéʼétsoh daatsʼí yił ahinoolin (áko ndi doo łéʼétsoh átʼée da), áádóó éí 10–15di asdzoh áníłtso; 3–5 dahidídloʼ áníłdáas łeh.[1] Nááná éí bitsʼíís łibá dóó dichʼíízh; bíchį́į́h éí nineez, áádóó binááʼ áłtsʼíísí.

Yáázhłání éí chʼosh dóó chʼil binááʼ deildeełgo naakai; łahda naʼashǫ́ʼii yázhí deilghał ałdóʼ.


 bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Burnie/Wilson. Animal. Dorling Kinderley. London, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 2011./n.105 góneʼ