nihookááʼ naaldeehii
Dahináanii Naaldeehii Bidoh Dahólónígíí Bikʼiiz Naakiígíí Bííghą́ą́stsʼǫǫd Dahólónígíí Bíígháán Dahólónígíí Biyaatsʼiin Dahólónígíí Bidił Daazdoígíí dóó Daʼałtʼoʼígíí Biishchʼid Dahólónígíí Biwooʼ Ádaałtsʼíísígíí
Wóláchííʼ yildeełí
(Wóláchííʼ yiyání)

Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Vermilingua
daolyé
Shádiʼááhjí Kéyah Dah Siʼánígíí
chʼosh deildeełígíí

Wóláchííʼ deildeełí (éí doodaiiʼ éí Wóláchííʼ deiyání) éí Shádiʼááhjí kéyah dah siʼánígíí bikááʼgóó tʼéiyá dahólǫ́. Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Vermilingua" deiłníigo dayózhí.[1] Wóláchííʼ deildeełí dóó ndilnaʼii éí Biwooʼ Ádaałtsʼíísígíí dah yikahjí atah daasdzoh (Ndaʼałkaahí éí "Pilosa" deiłníigo dayózhí).

Wóláchííʼ yildeełítsoh bitsiitsʼin éélkid

Wóláchííʼ deildeełí éí deesdoigi dahólǫ́; ńléidi éí tsintahgi dóó níłchʼi ditłéeʼgi naakai. Nááná éí tsinlátahgi ndaaldeeh łeh; áko ndi wóláchííʼ yildeełítsoh éí halgaiigi naaghá ałdóʼ, áádóó éí nihookááʼ tʼéiyá naaghá.

Ánoolinígíí

łahgo áshłééh

Wóláchííʼ deildeełí éí bizeeʼ dóó bitseeʼ nineez; nááná éí biwooʼ ádaadin dóó bijaaʼ áłtsʼíísí. Łaʼ éí daantsxaa, náánáłaʼ éí tʼáá díkwíidi asdzoh tʼéiyá ádaníłnééz.

  • Wóláchííʼ yildeełítsoh (Myrmecophaga tridactyla) éí 7di adéesʼeez áníłnééz; 65–140 dahidídloʼ áníłdáás. Łibá dóó łizhingo naashchʼąąʼ. Bitseeʼ éí táaʼdi adéesʼeez áníłnééz dóó ayóo ditłʼo; bitsooʼ 2di adéesʼeez áníłnééz. Tłʼéeʼgo naaghá.
  • Wóláchííʼ yildeełí łizhin dóó łigaígíí éí naaki ałʼąą átʼé, áádóó éí nihookááʼ dóó tsinlátahgi hiná.[2] Jį́įgo tsin binástáán biyiʼ ałhosh.[2]
  • Wóláchííʼ yildeełíchilí (Cyclopes didactylus) éí tʼóó 14.1–17.7di asdzoh áníłnééz; 0.88 dahidídloʼ áníłdáás. Tsinlátahgi hiná.[3]

Díí naaldlooshii éí wóláchííʼ dóó tsinaʼayąʼii tʼéiyá deildeeł.[4]

 

Wóláchííʼ yildeełíchilí
(Cyclopes didactylus)
 

Wóláchííʼ yildeełí łizhin dóó łigaígíí
(Tamandua)
 

Wóláchííʼ yildeełítsoh
(Myrmecophaga tridactyla)


 bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Giant Anteater. Smithsonian Institution. 24 Níłchʼitsoh 2009.
  2. ^ 2.0 2.1 Tamandua. San Diego naaldlooshii danélʼíní biníłchʼi naaltsoos. 25 Níłchʼitsoh 2009.
  3. ^ Bartoz, Suzy, and Anthony Cerda. "Silky Anteater." Benedictine University. 25 Níłchʼitsoh 2009.
  4. ^ Giant Anteater. nature.ca. 24 Níłchʼitsoh 2009.


Ałdóʼ yídííłtah...