Tsídii naʼałkʼaiʼí
Dahináanii Chess rat45.svg NaaldeehiiChess rat45.svg Bidoh DahólónígííChess rat45.svg Bikʼiiz NaakiígííChess rat45.svg Bííghą́ą́stsʼǫǫd DahólónígííChess rat45.svg Bitsiitsʼiin DahólónígííChess rat45.svg Bíígháán DahólónígííChess rat45.svg Biyaatsʼiin DahólónígííChess rat45.svg TsídiiChess rat45.svg Tsídii ndaatʼáʼiiChess rat45.svg Yótʼáahdi tsídii Chess dat45.svg
Tsídii naʼałkʼaiʼí


Tsídii naʼałkʼaiʼí ntsxaaígíí



Tsídii naʼałkʼaiʼítsoh





Tsídii naʼałkʼaiʼí bikeeʼ dinilchíʼígíí



Tsídii naʼałkʼaiʼí bizééʼ łigaaígíí



Tsídii naʼałkʼaiʼí bidaaʼ łichíʼígíí





Tsídii naʼałkʼaiʼí dootłʼizhígíí



Nahatʼeʼiitsoh Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí yázhí



Łeesdísí Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí yázhí





Tsídii naʼałkʼaiʼí bitéél noodǫ́zígíí



Dibénééz Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí



Eʼeʼaahjí Tónteeldę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí



Naakaii Łizhiní Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí





Tsídii naʼałkʼaiʼí binááłtsooígíí





Łeesdísí Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí



Shádiʼááhjí Łeesdísí Bikéyahdę́ę́ʼ tsídii naʼałkʼaiʼí




Shádiʼááhdę́ę́ʼ tsétah tsídii naʼałkʼaiʼí



Haʼaʼaahjí Tónteeldę́ę́ʼ tsétah tsídii naʼałkʼaiʼí




Tsídii naʼałkʼaiʼí bítááʼ łitsooígíí



Tsídii naʼałkʼaiʼí bidaaʼ ditání




Tsídii ndaʼałaiʼí éí Shádiʼááh biyaadi dóó Shádiʼááhjí kéyah dah siʼánígíí bibąąhgi dahólǫ́; nááná éí Nahatʼeʼiitsoh Bikéyah dóó Shádiʼááhjí Naakaii Łizhiní Bikéyah dóó Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi dahólǫ́ ałdóʼ.[1][2] Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Sphenisciformes" deiłníigo deiyózhí.

Díí tsídii éí doo ndaatʼáa da, áádóó bitʼaʼ éí łóóʼ yitʼaʼ nahalingo nteel. Táłtłʼááh chʼoshchilí dóó łóóʼ dóó łóóʼ bigaan neeznání éí deilghał.

Spheniscus humboldti -swimming -aquarium-8a.jpg

Tsídii ndaʼałkʼaiʼí ákwíí shį́į́ʼ ałʼąą átʼé:Edit

Tsídii naʼałkʼaiʼítsoh (ndaʼałkaahíkʼehjígo Aptenodytes forsteri) éí tsídii ndaʼałkʼaiʼí agháahdi áníłtso: 45di asdzoh áníłnééz;[3] 49–99 dahidídloʼ áníłdáás. Shádiʼááhjí kéyah yistinígíí bibąąhdi tʼéiyá hólǫ́.

Tsídii naʼałkʼaiʼí dootłʼizhígíí (ndaʼałkaahíkʼehjígo Eudyptula minor) éí Shádiʼááhjí Nahatʼeʼiitsoh Bikéyah dóó Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi tʼéiyá hólǫ́ áádóó éí tʼóó 17di asdzoh áníłnééz.[4]

Tsídii naʼałkʼaiʼí binááłtsooígíí (ndaʼałkaahíkʼehjígo Megadyptes antipodes) éí ałdóʼ Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi tʼéiyá hólǫ́; 30di asdzoh áníłnééz.





 bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Penguins of Australia and New Zealand
  2. ^ Jadwiszczak, P. Penguin past: The current state of knowledge. Polish Polar Research. 2009. nóomba 30; naaltsoos 3–28.
  3. ^ Aptenodytes forsteri University of Michigan Museum of Zoology. 12 Níłchʼitsoh 2009
  4. ^ Williams, Tony D. The Penguins. Oxford University Press. Oxford, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 1995.