Tééhoołtsódii

nihookááʼ naaldeehii
Dahináanii Chess rat45.svg NaaldeehiiChess rat45.svg Bidoh DahólónígííChess rat45.svg Bikʼiiz NaakiígííChess rat45.svg Bííghą́ą́stsʼǫǫd DahólónígííChess rat45.svg Bíígháán DahólónígííChess rat45.svg Biyaatsʼiin DahólónígííChess rat45.svg Bidił Daazdoígíí dóó DaʼałtʼoʼígííChess rat45.svg Biishchʼid DahólónígííChess rat45.svg Náhookǫs biyaadi HadahóólįįdígííChess rat45.svg Bikéshgaan Naaki dóó Bikéshgaan Dį́įʼii Chess dat45.svg
Tééhoołtsódii *
Status iucn3.1-NVlin5.svg
Nijlpaard.jpg
Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Hippopotamus amphibius
wolyé
Naakaii Łizhiní Bikéyah
naaldeehii daʼałchozhígíí
Hippo distribution.gif

Tééhoołtsódii éí naaldloshii bidił daasdoíjiʼ atah yisdzo, bilagáana bizaadji éí hippopotamus wolyé (Gwíík dine'é bizaadjí éí ἱπποπόταμος (hippopotamos) wolyé. Saad ἵππος (hippos) éí "łį́į́" óolyé dóó saad ποταμός (potamos) éí "tó" óolyé).

Hippo memphis.jpg

ÁnoolinígííEdit

Tééhoołtsódii éí ałchozhgo naaghá, áádóó Shádiʼááhjí Naakaii Łizhiní Bikéyahdi éí hólǫ́ (Sub-Saharan Africa hoolyéedi). Díí naaldlooshii éí 2,900–4,000 dahidídloʼ áníłdáás;[1] bikąʼígíí éí baʼáádígíí yilááh áníłtso. Nááná éí 11–17di adéesʼeez[?] áníłnééz (Déélgéedgi áníłtso. Bíchį́į́h yee adilohii tʼéiyá tééhoołtsódii yilááh áníłtso).

Táłtłʼááh biyáázh deilchí.



 bitsʼą́ą́dóó ééhózinii
  1. ^ Eltringham, S.K. The Hippos. (Poyser Natural History Series) Academic Press. London, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 1999. ISBN 0-85661-131-X