yótʼáahdi naaldeehii
Dahináanii Naaldeehii Bidoh Dahólónígíí Bikʼiiz Naakiígíí Bííghą́ą́stsʼǫǫd Dahólónígíí Bíígháán Dahólónígíí Biyaatsʼiin Dahólónígíí Tsídii Tsídii ndaatʼáʼii Yótʼáahdi tsídii Atsá dóó Giní Ndahalinígíí Atsá
Shádiʼááhdę́ę́ʼ atsátsoh

Ndaʼałkaahí bikʼehgo
Harpia harpyja
wolyé
Shádiʼááhjí Kéyah Dah Siʼánígíí
naaldeehii daʼalghałígíí

Shádiʼááhdę́ę́ʼ atsátsoh éí atsá dóó giní dah yikahjí atah yisdzoh, áádóó éí Shádiʼááhjí kéyah dah siʼánígíí bikááʼgóó hólǫ́. Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Harpia harpyja" deiłníigo dayózhí; tʼáá díí tʼéiyá atsá "Harpia" daolyéhíjí atah yisdzoh.

Ánoolinígíí

łahgo áshłééh

Díí atsá éí kéyah dah siʼánígíí bikááʼgóó atsá dahólónígíí tʼáá ałtso yilááh áníłtso; bitsʼíís éí 3–3.25di adéesʼeez áníłnéez łeh; baʼáádígíí éí 8–20 dahidídloʼ áníłdáás.[1]

Shádiʼááhdę́ę́ʼ atsátsoh éí bitsiiʼ dóó bitéél łibá dóó łigaigo naashchʼąąʼ; bitʼaʼ dóó bikʼos éí daalzhin.

Díí atsátsoh éí Hodíłchʼil Níłtsánígi dahiná, áádóó éí magí dóó ndilnaʼii haalzhéhgo naatʼáa łeh; wóláchííʼ deildeełí deilghał ałdóʼ.

 
Shádiʼááhdę́ę́ʼ atsátsoh éélkid


 bitsʼą́ą́dóó ééhózinii

  1. ^ Burnie/Wilson. Animal. Dorling Kinderley. London, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 2011./n.301 góneʼ